NOVÁ FÁSE.

Jan Opolský

Osud náš jak černá plena trudně všecko halí, nadarmo jsme po staletí, zdá se, bojovali, nadarmo jsou reci naši hrůzu kolem seli, nezavlá už v čistém vzduchu prapor zplesnivělý. Zmírá v sledním variantu stará píseň slávy, těžké rány dopadají na umdlené hlavy, jedna těžší nežli druhá, jako hromu hřmění, popsána je tmavým písmem kniha utrpení. Naším statkem vládne jiný, z naší půdy klidí, živoří v nás každá vlastnost, jež je pýchou lidí, všechen odlesk ušlechtilý, jenž se jasně stele kol života národního, shasli nepřátelé! Utlumili, uhasili žhavé síly plání, každý výbuch zdravých vášní krutou pivní daní. Tenkrát, ano tenkrát přišla, jak je psáno shora, se vší hroznou konsekvencí druhá Bílá Hora. Od té chvíle podlomena smutná naše říše, Arnošt Denis, přítel raçy, knihu o tom píše, knihu, která zevně plna tragického pelu, knihu naší nové zkázy, knihu nepřátelů. ...ztrne však i hlubá rána. Nervy trochu ztupí. Vžili jsme se během času prostě do potupy; tápali a hledali jsme úsvit v černé noci, ze pralesa nemluvného stezku svépomoci. Proti velkým kartelářům pivovarským, fisku, nalezli jsme nečekaně vhodnou pomoc v blízku. Chopili se zbraně břitké, ne pouhého klacku, počali své čacké pivo vařit po domácku! Nyní, kdo Čech utlačený, jařmu, nouzi zvyklý, získá velký korbel piva za dva mrzké nikly, zapomene jeho dechem cítit v sobě psance... Tato fáse v našem bytí slově renaissance.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

761. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  2. Čtyři české znělky. (Josef Václav Sládek)
  3. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  4. Jdeme tmavou pouští. (František Cajthaml-Liberté)
  5. Ve jménu Božím. (Jan Pelíšek)
  6. Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ (Otokar Fischer)
  7. Cantus firmus. (František Táborský)
  8. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Květnové meditace z roku 1887. (František Serafínský Procházka)
  10. báseň bez názvu (Rudolf Medek)