TICHO NA MOŘI...

Čechoslav Ostravický

Ticho na moři, hluboký klid, vlny si ulehly k snění, cítíš jen vánek přes vody jít, plachet zříš lehounké chvění; v západu dalekém krvavá zoře zanikla nadobro v hlubinách moře, v blankytu první hvězdy teď svit matně se kmit. Ticho, tak ticho! – – Duše, co sníš v chvíli té svatého klidu? – trudů svých, smutků zapomeň již, zapomeň dnů těchto bídu! Ticho na moři je všedního žití, hvězdy tak smírně vstříc s výšin ti svítí, svět mizí v hloubkách níže a níž – – nebe je blíž!

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

222. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Štěstí. (Jaroslav Vrchlický)
  2. VEČERNÍ NÁLADA (Vladimír Frída)
  3. DEBUTANTCE, KTEROU JSEM VYPÍSKAL. (Bohdan Kaminský)
  4. Stesk duše. (František Švejda)
  5. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Mír. (Adolf Heyduk)
  7. None (Emanuel Miřiovský)
  8. SOUCHOTINÁŘI. (Otakar Auředníček)
  9. KAM TOUŽÍŠ? (Herma Pilbauerová)
  10. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)