TICHO NA MOŘI...

Čechoslav Ostravický

TICHO NA MOŘI...
Ticho na moři, hluboký klid, vlny si ulehly k snění, cítíš jen vánek přes vody jít, plachet zříš lehounké chvění; v západu dalekém krvavá zoře zanikla nadobro v hlubinách moře, v blankytu první hvězdy teď svit matně se kmit. Ticho, tak ticho! – – Duše, co sníš v chvíli té svatého klidu? – trudů svých, smutků zapomeň již, zapomeň dnů těchto bídu! Ticho na moři je všedního žití, hvězdy tak smírně vstříc s výšin ti svítí, svět mizí v hloubkách níže a níž – – nebe je blíž! 31