VEČERNÍ CHVÍLE.

Čechoslav Ostravický

VEČERNÍ CHVÍLE.
Ty tiché večerní chvíle, jak mám je vášnivé rád, tvé ruce hebké a bílé kdy mohu ve svoje brát! Kdy rty mé žíznivé zase tvá ústa celovat smí, kdy cítím, ve tvojím hlase co něhy lahodné chví! – Ó rád mám chvíle ty snivé, v nichž nic nás netíží, nic, kdy jako perly dvě živé tvé oči planou mi vstříc. A jen ty vteřiny kanou do ticha snícího kol, a nitrem vzpomínky vanou na mnohou radost a bol. A já tak chápu tě zcela, jak ty mi rozumíš zas, čím plane duše má vřelá, jež mizí po stopách krás. – – V těch chvílích bez vášní, bolu, co tepla, lásky v nich jest! – Cos’ duše hovoří spolu a mizí k výšinám hvězd! 14