ŽE SNILI JSME...

Čechoslav Ostravický

ŽE SNILI JSME....JSME...
Že snili jsme, to vím, a že to bylo z jara, kdy země v polosnu a v tuchách chvěla se, kdy v srdci rostl zpěv – ta píseň stará, stará! o lásce horoucí, o dobru, o kráse – – – O lásce horoucí, o dobru, o kráse, o všem, co ztajeno je v blahé tuše jara, na řasách očí tvých, jež měkce chvěla se, jak v duši ptáčete ta píseň stará, stará! Jak v duši ptáčete ta píseň stará, stará! o lásce horoucí, o dobru, o kráse nám v duších představa tak luzná, tenkrát, z jara, jak rosná krůpěje na květu chvěla se. – Když zem’ jak pocel tvůj na rtech mých chvěla se, když sladce zněla kol ta píseň stará, stará! o lásce, o štěstí, o dobru, o kráse, my pouze snili, žel! – – to dávno – dávno! – – – – – – – – – – – – – z jara....jara... 8