V NOČNÍ SLUŽBĚ.

Čechoslav Ostravický

V NOČNÍ SLUŽBĚ.
Bousoly jehla nehybně stojí, dráty jen dýše vánku šum, v přístrojích ticho – v duši jak mojí – a já se lekám vlastních dum... A jako dráty znění to jemné vzpomínky šumí nitrem mým bolně i sladké, světlé i temné ševelem teskným, tlumeným. – Illuse sladké, představy, snové, naděje světlé v příští věk, všecko, co mládí svojím jen zove, a co mi urval žití vztek. – Vše vane kolem... A noc se táhne, tikot jen hodin ruší klid – – A srdce po čems’ minulém práhne, po čems’, co nelze vyslovit......vyslovit... 17