VEČERNÍ CHVÍLE.

Čechoslav Ostravický

Ty tiché večerní chvíle, jak mám je vášnivé rád, tvé ruce hebké a bílé kdy mohu ve svoje brát! Kdy rty mé žíznivé zase tvá ústa celovat smí, kdy cítím, ve tvojím hlase co něhy lahodné chví! – Ó rád mám chvíle ty snivé, v nichž nic nás netíží, nic, kdy jako perly dvě živé tvé oči planou mi vstříc. A jen ty vteřiny kanou do ticha snícího kol, a nitrem vzpomínky vanou na mnohou radost a bol. A já tak chápu tě zcela, jak ty mi rozumíš zas, čím plane duše má vřelá, jež mizí po stopách krás. – – V těch chvílích bez vášní, bolu, co tepla, lásky v nich jest! – Cos’ duše hovoří spolu a mizí k výšinám hvězd!

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

414. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZIMNÍ PÍSEŇ. (Josef Václav Sládek)
  2. SVATEBNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. X. Rád za soumraku, hlavu ve dlaň chýle, vzpomínám, (Josef Kubelka)
  4. XI. Tvou ruku drahou, bílou, zbožňovanou (Jaroslav Vrchlický)
  5. ŠKÁDLENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. V mé váse posud svítí (Jaroslav Vrchlický)
  7. SIESTA. (Josef Lukavský)
  8. Nepenthes. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Dětem. (Anna Simerská)
  10. JEDNO TICHÉ POLÍBENÍ. (Růžena Jesenská)