XXXV. Daleko mám, daleko

Jan Duchoslav Panýrek

XXXV.
Daleko mám, daleko
Daleko mám, daleko
k Tobě, moje milá; kdybys aspoň srdce své ke mně přiblížila.
Nuže, zkrať tu cestu mou, buď od té dobroty! Není o tu chůzi k vám – ale o mé boty. 37