LXXXIV. Na luně David žalmy své

Jan Duchoslav Panýrek

LXXXIV.
Na luně David žalmy své
Na luně David žalmy své
při zvuku harfy zpívá, a každý básník na jiné prý hvězdě stánek mívá.
Už vím, na kterém přebývať po smrti budu světu – mně jistě byt jest uchystán na hvězdě hladoletu. 86