23. Lidé, pláču; ach! má dýmka zhasla,

Ranko Petar

23.
Lidé, pláču; ach! má dýmka zhasla,
Lidé, pláču; ach! má dýmka zhasla,
krásné tílko rozpadlo se v střepy! Rety truchlí, na kterých se pásla, a zrak hořem juž je téměř slepý!
Co mi zbylo? Nic než hrstka prachu a ten sáček plný do pola; och, jsem vdovec, opět pannám k strachu – žádná, žádná na mne nevolá! Už jest amen! troubel také puká, horké pro svou milku roní slzy – a mně zbyla jenom v srdci muka: půjdu za ní, půjdu také brzy! 28