Na strýčka N.
Můj strýček není věru jen tak leda!
On s Kyselákem mnohou horu slez,
on zrejdil sněžné Alpy, neposeda,
až v pivováře zaspal naposlez.
Však zná ho svět a volá jemu slávu –
nu, zaslouží ji, naskrz dobrýť brach!
Jen s vavřínem juž na šedivou hlavu!
Zdráv buďte, strýče, až z vás půjde strach!
„Jako já?“
Nu ano, vy! a nikdo hned tak druhý,
a mohu-li vám,vám ještě více přát:
bůh zrob vám pivovár – na státní dluhy,
by na kolečkách dal se sem tam hnát.
A paníbožka šenkuj u vás pivo,
sám Perun spravuj vaše kuželky,
by zdrávy kácely se jaktěživo –
ó strýčku dobrý, slavný, převelký!
„Jako já?“
65
Nu ano, vy! a žádná mrška jiná!
z vás, budete-li hodně dlouho živ,
si ještě v Číně zrobí mandarina,
jen okusí-li z vašich sklepů – sliv.
Pak budou jezdiť k vám až z Ameriky,
o slávě vaší vrabci budou pět,
i přijdou pro vás sladké okamžiky,
kdy hrdě provoláte v hloupý svět:
„Jako já!“
66