XI. Když lásky moc se mého srdce měla

Gustav Pfleger Moravský

XI.
Když lásky moc se mého srdce měla Když lásky moc se mého srdce měla
Dotknouti v žárně bouřném zachvácení; By slabé citův poupě v opojení K novému žití vzkřísila slasť vřelá: V nejhlubším skrytu duše se mi chvěla, Že ráj mi vzejde v luzném objevení. Tu Lada směvná v zdílném naklonění Dvě krásky zjevíc takto ke mně děla: Zde v zraku nebe, kadeř paprsk zlatý, Zde den máš jasný slunce svitem stkvělým; Zde svitnou noc pak Lunou usmívavou; Stín hustý kadeř, zrak hvězd plamen vzňatý." Tu v srdci pro den se a pro noc dělím A v rozlícení zvolil jsem noc tmavou. 8

Kniha Dumky (1857)
Autor Gustav Pfleger Moravský