XIV. V milosti k sobě srdce moje splítá

Gustav Pfleger Moravský

V milosti k sobě srdce moje splítá Jak tajných mocí sladká kouzelnice! – Když sama v toužení mně vyjdouc vstříce, Juž nepokojně čkajíc zpěvem vítá: Když oko její k lásce žhoucí svitá Jak zlatý plamen jarní večernice: Když růmění se sněžné bělo líce, Jak růže květ, v němž touha slastná skrytá: Když její ňadra jak dvé liljí dýší Tak sladkou bolesť v touze milovděčné, Jež hluboko je v palném srdci vrytá: Kdož v objetí ach! tvora z jiných říší By nevýslovných slastí nessál věčně, Když rtův dvé růžným rájem svitně vzkvítá?!...

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

5. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Gustav Pfleger Moravský)
  2. None (Gustav Pfleger Moravský)
  3. VII. Když jsem já nazřel v tu milou noc, (Gustav Pfleger Moravský)
  4. XXV. Kéž osud má nade mnou smilování (Gustav Pfleger Moravský)
  5. XXI. Jak růže jarní sladký kalich sklání (Gustav Pfleger Moravský)
  6. XXVI. Když na doby vzpomínám, (Gustav Pfleger Moravský)
  7. Z Nočních Dumek. (Gustav Pfleger Moravský)
  8. JARMILA. (Václav Hanka)
  9. XIII. Ó zvuku znící jí z rtův růžoráje, (Gustav Pfleger Moravský)
  10. V touze. (Rudolf Pokorný)