XX. Kdo žár ten slovem může vypraviti,

Gustav Pfleger Moravský

Kdo žár ten slovem může vypraviti, Jenž mocnou silou v horoucnosti vzňaté Rty prahnoucí jen ku tvým pevně spjaté V rostoucím ohni k celování nítí? V tom víru závratném mne probuditi Nic nemůže z té vznícenosti svaté, Anť na věčno v ret, v oko ve hvězdnaté Bych v citu slastném přál se pohlubiti. Ten oheň v retech z zřídla nebeského Svůj původ žárný kdesi musil vzíti, Neb povždy stejným plamenem on hoří! A žárná letní noc plá z oka tvého, Jež v hloubi srdce citův bouře nítí Tonoucích věčně v přerozkoší moři.

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

57. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z Nočních Dumek. (Gustav Pfleger Moravský)
  2. Z MLADISTVÉ DOBY. (Karel Sabina)
  3. 9 Co krásných citů v duši mé (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  4. U Juliina hrobu. (František Ladislav Čelakovský)
  5. K Milence. (Gustav Pfleger Moravský)
  6. XXIII. Marji. (Gustav Pfleger Moravský)
  7. X. Když hlučných zvonův rozprouděné znění (Gustav Pfleger Moravský)
  8. XLVII. Ó hvězdo milá, v okénko jež svítíš (Gustav Pfleger Moravský)
  9. XXVI. Sladkým opojený citem (Vincenc Furch)
  10. ORODOVÁNÍ. (Josef Václav Frič)