IV. Po čemž srdce moje práhlo

Gustav Pfleger Moravský

Po čemž srdce moje práhlo Řevně po tak dlouhý čas: Přece jednou juž dosáhlo, Avšak touží z nova zas. Když jsem ku milence svojí V největší vždy lásce zřel; A můj ret ve žhnoucím znoji Po hubince sladké mřel: Tu vždy hled můj oko její Ach! tak chladně potkalo; A když vzdech’ jsem bolestněji Čtveračně se usmálo. Onehdy však, v svěžím stíně Hráli všichni v zástavy; Jedna – šťastně moje – Míně K výměně se dostaví. „Tři hubičky na výměnu!“ Hlučně ze všad volali; Než se slastí rozpomenu, Na rtech mi juž zaplály. Nevím, co se stalo se mnou, Čeho to jest účinek: V srdci jakous touhu jemnou Chovám od těch hubinek.

Patří do shluku

mína, milko, mílek, jinoch, kárat, zpěvec, úsměch, třesoucí, rákos, apollo

27. báseň z celkových 166

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 43. Cestu konám, měst a sylnic hluky (Jan Kollár)
  2. IX. MILÁ V SRDCI. (Jaroslav Vrchlický)
  3. 10. Jak mně se láska zdařila, (Ranko Petar)
  4. VIII. Po lukách, hájích chodívám (Alexandr Balcárek)
  5. Těžké vybrání.1) (Josef Jungmann)
  6. 59. O, by aspoň spíše zapomnělo (Jan Kollár)
  7. XIV. Ušel Míně slavík, (Jan Vlk)
  8. Ztratím se! (Adolf Heyduk)
  9. VI. Že musíme se rozloučit, mi děli, (Adolf Heyduk)
  10. XII. Na vlast. (Josef Hubert Tichý)