Ztratím se!

Adolf Heyduk

Smutno vůkol, kamo oko hledí, žal jak lasice mi v týle sedí, krev mi pije; vzdor mých ňader hyne, babská zoufalost mě v náruč vine. Dřív jsem platil všecko žhoucí krví, teď mi chladné slzy tíží brvy; kde má radost? Prchla! Teskno všude, na věky se ztratit nejlíp bude! Ztratím se, kde neznají mne lidé; snad že tam tě najdu zas, můj klide, ale smrt dřív tamo najde-li mě, zapadnu jak pahýl sněhem v zimě.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

mína, milko, mílek, jinoch, kárat, zpěvec, úsměch, třesoucí, rákos, apollo

150. báseň z celkových 166

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Již odvyknul jsem přísahám. (Ervín Špindler)
  2. Válka. (Josef Krapka-Náchodský)
  3. 73. Nuže, pokud srdce mladé bije, (Jan Kollár)
  4. IV. Po čemž srdce moje práhlo (Gustav Pfleger Moravský)
  5. 34. Měj se dobře Míno! ach již kyne (Jan Kollár)
  6. VI. Že musíme se rozloučit, mi děli, (Adolf Heyduk)
  7. XII. Na vlast. (Josef Hubert Tichý)
  8. Bez slzy. (Stanislav Mráz)
  9. Mé předsevzetí. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  10. DEN PO ROZLOUČENÍ. (Václav Jaromír Picek)