XLIII. Jak přec plno jedno moje srdce bylo,

Gustav Pfleger Moravský

XLIII.
Jak přec plno jedno moje srdce bylo, Jak přec plno jedno moje srdce bylo,
Plno lásky žárné, plno citův vzňatých! Srdce moje nikdy dříve netruchlilo, Přeblaženo v víru slastí nepojatých. A ta láska moje jako lampa věčná Hořela v něm jasně, co v svém chrámu svatém; Z chrámu toho zněla mnohá píseň vděčná, Když se city vzňaly v víru slastným chvatem. A v tom srdci žárném, divém, nevázaném Lásky shasla lampa, citův shasla svíce; Neznějí víc zpěvy v chvění rozháraném Z srdce, lásky – citův mrtvé popelnice!...

Kniha Dumky (1857)
Autor Gustav Pfleger Moravský