OSUD.

Karel Dostál-Lutinov

Počkejte, jen co to dráče zardousím! Pak skončím boj, rozstavím své květináče, zpěváčků si koupím roj, budu žít jen kráse květů, zpěvu ptáků, uměnám, úsměv bude hřát s mých retů, mojím plesem zazní chrám. Počnu život idyllický, budu, jak mne chcete mít, humorista, zpěvák vždycky hladký jako aksamit. – – Ale sotva jedno dráče přikryl vítězný můj znak, z kouta leze nové práče! O ne dráče, ale Drak! Slintá na kříž na mém štítě, v hrdlo dráp mi zarývá a tak vidíš, milé dítě: Boj a boj! – nic nezbývá. Tak se člověk sudbě vzdává, klamné čáce nevěří – – – Pokoj přijde snad, tráva nad rovem se začeří.

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

160. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 39. Když tak chodím o písně svou vlastí, (František Sušil)
  2. Vidím svoje štěstí. (Růžena Jesenská)
  3. Pták černý výčitky – (Viktor Dyk)
  4. Čas se mění. (Adolf Heyduk)
  5. NA PEŠTSKÉ KALVARII (Jan Neruda)
  6. 107. O, coby tě srdce této hnětné (Jan Kollár)
  7. ŠTĚSTĚNA (Jan Neruda)
  8. XL. Vy všichni, kdo jste stísnění, (Vítězslav Hálek)
  9. 198. Báseň. (Jan Petr Jordan)
  10. ČÍSLO 8. Kloním se v před, kloním se v zad, (Karel Hugo Hilar)