báseň bez názvu

Nuž tedy dál Tak na pochybování(J5f) Jež vzbudilo se vzdorem z jistých stran(J5m) Co odpověď zde dáme jen tak maní(J5f) Že nový zpěv juž opět uchystán(J5m) Jejž předvedeme bez okolkování(J5f) Kdož pracovať as může v takém spěchu(J5f) Vždy bez úlevy vezdy bez oddechu(J5f) Jak našich žurnálů ty feuilletony(J5f) Jež ve dne v noci kladou na úkony(J5f) Svou neunavnou povždy svatou píli(J5f) A napřed lezou k zpátečnému cíli(J5f) Ó život lidský v stálém ruchu chvátí(J5f) Jak divý vichr v mrtvých pustinách(J5m) A stálý ruch ten podstať jeho krátí(J5f) Až zajde vlastní síly v ssutinách(J5m) Ach člověk nemůže nic svojím zváti(J5f) Leč věčný žal a smutné trapné chvíle(J5f) A naděj mylnou když se mní u cíle(J5f) Odchvátí štěstí krásné doby minou(J5f) Z nichž vzpomínky jen týrající kynou(J5f) Ba srdce zchudne věčném ve střídání(J5f) A časem seslabne i jeho plání(J5f) Tak jedno století se v divém chvatu(J5f) Za druhým řítí v minulosti proud(J5m) A věčnosť zapomenouc na oplatu(J5f) Svých vlastních časů svrhá přísný soud(J5m) A sotva spočine všech od převratů(J5f) A sláva zajde s zašlým pokolením(J5f) A říše zhynou divým rozbrojením(J5f) Ba člověk s množstvím velkolepých plánů(J5f) Jak zrnko prachu zmizí zhouby v stanu(J5f) Život ten tam vše zhyne v divém shonu(J5f) Jen články žijí v Pražských feuilletonu(J5f) s slzou v oku člověk za vším zírá(J5f) Co dojímalo jeho srdce kdys(J5m) A darmo rámě po tom rozestírá(J5f) To není li jen prakritický spis(J5m) V němž největší se moudrost holá čirá(J5f) Jak na kutchanu peče k tvému svátku(J5f) Ten čas jak kolo spěchá kolovrátku(J5f) Budoucnosť temná po té minulosti(J5f) Nic nezůstane jenom trochu zlosti(J5f) A někdy bolesť zubů od cukrovin(J5f) A sprostá hrubost těch Hansmannských Novin(J5f) Leč k básni radš Jak často mnozí pěli(J5f) O pravé lásky svaté podstatě(J5m) A u nadšení důkaz krásný stkvělý(J5f) Svou slavnou písní dali stokráte(J5m) Že srdcem jejich zaháral cit vřelý(J5f) Však zda li citův jejich vroucím zdrojům(J5f) Zda sladkým tísním milotrpkým bojům(J5f) Zdaž horkým slzám bolem pěstovaným(J5f) A touhám sladkým v slzách pochovaným(J5f) Též ten kdo slúchá pravě porozumí(J5f) Jich hloub a výši pojmouti též umí(J5f) Co básník zpívá z nejhlubší své hloubi(J5f) Když láska život v nebe promění(J5m) Když sněné rozkoše se s srdcem snoubí(J5f) Zdaž jiného to vznítí k nadšení(J5m) Mha lehko svitný obzor lásky vroubí(J5f) Neb řídké štěstí trvání má krátké(J5f) Též ten cit svatý plný moci sladké(J5f) Jenž srdce lidská v touhách k sobě pojí(J5f) Ať čirý jako nebe neosvojí(J5f) Si víru leč těch již podobně cítí(J5f) A jimž jen láskou září celé žití(J5f) Co nejsvětější na nebesích zdobu(J5f) Co výplyn souhlasného tvoření(J5m) Jehožto moc nám kyne z věků hrobu(J5f) Co první slasti sladké zachvění(J5m) Když tvůrce probděv mnohou velkou dobu(J5f) V myšlénce nejdražší zdroj citů světí(J5f) V nich věčně žijíc svého od početí(J5f) Co plamen stálý jenžto duší vládne(J5f) A věčně vládna nikdy neuchladne(J5f) Za oltář zvoliv srdce málo lidí(J5f) Tak básník lásku v čisté lásce vidí(J5f) Ó nevyzpytatelný slastí zdroji(J5f) Ty původe nejsladších bolestí(J5m) Zní tobě nadšený zvuk písně mojí(J5f) Tož v nevadnoucí stálé svěžesti(J5m) Tys krásný cit jenž v milotravném znoji(J5f) Se vkrádá ve sny nejcudnější panny(J5f) Jen nevinou a touhou pěstovaný(J5f) Tys kvítko zlaté prvotního ráje(J5f) Živoucí v krásách pravěčného máje(J5f) Tys na pni tužeb srdce puk se pnoucí(J5f) Rozkoše vlastní v vlnách utonoucí(J5f) Tys mladistvých snů život bujný čilý(J5f) Tys citův sladkých luzné vědomí(J5m) Tys krásné duše obraz přespanilý(J5f) Jímž duše stejná se jen oblomí(J5m) Když nad ní vzejde jeho plamen milý(J5f) Tys posel svatý z pranebeských říší(J5f) Nápoje tajemného vonnou číší(J5f) Ráj na ztracený sladké vzpomenutí(J5f) Sybillských věstí tajuplné dchnutí(J5f) Neznámá živá cizí pramoc sladká(J5f) Juž staré báje nová vždy pohádka(J5f) A každý básník svoji lásku zpívá(J5f) v slovech líčí její radosti(J5m) Čas věčně stárne avšak neomdlívá(J5f) Zpěv o lásce v své plné mladosti(J5m) Ba láska jak se v srdci čirém skrývá(J5f) Ta věčná jest jak její mocné zpěvy(J5f) A její nebe kdykoli se zjeví(J5f) Je dosud plno nevýslovných slastí(J5f) Ba láska nikdy nepřestane vlásti(J5f) Dokud v svých ňadrách člověk srdce cítí(J5f) A dokud srdce mladostí se vznítí(J5f) A kdo to procítí co pěl o lásce(J5f) V níž věčně žije Laura spanilá(J5m) Panenský pěvec v libozvučné zkázce(J5f) Zdaž koho podobná moc vížila(J5m) Tak nevýslovně ku neblahé krásce(J5f) Jak Tasso k Lenoře plál v sladké tísni(J5f) Co cítil velký pěvec velkých písní(J5f) Když v knihu věčností všech mocně vpsaly(J5f) Se krví srdce jeho lásky žaly(J5f) Když Julije se vzdala Romeovi(J5f) Horoucí vášně přesladkými slovy(J5f) Tys cítil ji ve vroucně mocném žáru(J5f) Když v Markytku jsi vdechnul život svůj(J5m) A jaks ji líčil ve svém Abelard u(J5f) Kdo pojme as Rousseau e úpal tvůj(J5m) A jaks ji ty pěl plnou nových čárů(J5f) Kdyžs v Taťanu proud srdce svého vlíval(J5f) Až život svůj v nís úplně vyzpíval(J5f) Kdo může vniknouť v závratné ty hlubně(J5f) A že vás poznal světu říci chlubně(J5f) Jen ten z těch mrtvých slov žár živý čítá(J5f) V němž lásky původní moc pučí skrytá(J5f) Nám nepěl nikdo lásku Nikdo z klínu(J5f) Jejího nevsál v srdce svoje žár(J5m) Nám také slaví písně tichou Mínu(J5f) A její lásky blahoplodný čár(J5m) Dle Růže stolisté si v jarním stínu(J5f) Nešťastný pěvec Máje ladí lyru(J5f) Však nedočkal se srdce svého smíru(J5f) Čas valí se s ním nepříznivé doby(J5f) Lichotné lásce smrtné strojíc hroby(J5f) Však vypůjčeným zpěvem od Rusálek(J5f) Nám krásně lásku počíná pěť Hálek(J5f) O čem já lkal kdys v nedospělé písni(J5f) To za mnou spočívá jak pustý sen(J5m) Mé polo ztracené a divou tísní(J5f) Vždy rozbouřené žití uschlý kmen(J5m) Se kojilo jen tisícerou trýzní(J5f) A lásky božská jiskra v srdci zrytém(J5f) Nevýslovnými žaly mroucím svitem(J5f) Mých citův oltář rudě ozářila(J5f) By ozářivši v dým se proměnila(J5f) Však ňadra prahnoucí kam jiskra padla(J5f) Tím žárem nevčasným jak květ uvadla(J5f) Ó kéž mi dáno umříť smrtí onou(J5f) Jíž přešel v říše rájův tušených(J5m) Ten ježto váben slastí blahosklonnou(J5f) Vypustil duši v zvucích milených(J5m) Poslední světiv touhu neúhonnou(J5f) Polibkem jména jež mu žitím bylo(J5f) Smrť taková když srdce vycítilo(J5f) Vší trpkosti tu rázem musí zbýti(J5f) A srdce v smrti nesmrtelnosť cítí(J5f) Kdys záviděl jsem tobě tvoje tísně(J5f) Teď tvoji smrť Petrarko a tvé písně(J5f) Jak často jsem svůj prchlý život plakal(J5f) Však zdaž mým žalům někdo rozuměl(J5m) Jen koho kdys lesk výhry krásné lákal(J5f) Kdo v naději též jistou výhru měl(J5m) A vstříc jí s lehkou myslí volně skákal(J5f) A kdo pak rázem všecko zplna ztratil(J5f) Svým životem tu hrůznou ztrátu zplatil(J5f) A komu štěstí uschlo radosť zpráhla(J5f) Pak v srdce zpuchřelé zoufalosť sáhla(J5f) A komu s láskou víra odumřela(J5f) Ten cítí co má duše utrpěla(J5f) Však pryč juž s těmi pošmúrnými zjevy(J5f) Jež životem ukrutně zmítají(J5m) Odkuď kdo přišel kam jde nikdo neví(J5f) Snad budoucnosť to temná odtají(J5m) Utečme raděj se kde milé zpěvy(J5f) Tou blahou tichou sladkou mocí svojí(J5f) Skutečnosť trpkou života vždy hojí(J5f) V ty krásné říše luzné poesije(J5f) Jež v krásách svých i svatou pravdu kryje(J5f) v této říši nezhubného štěstí(J5f) I život ztracený zas musí kvěsti(J5f) Vyšínský miluje Však dlouho mladé(J5f) Dřív ztrmácené srdce od žalu(J5m) Pak potřebuje než se nové vnadě(J5f) A opětnému podá zápalu(J5m) A na květ bujný svadlou naděj klade(J5f) Leč srdce lidské láskou musí lnouti(J5f) Nemá li záhy prosto zahynouti(J5f) Když nevkrádá se víc v ně zápal touhy(J5f) Když v srdci vzejde prázdna ústrach pouhý(J5f) Pak život krásný nápis hrobní strojí(J5f) Neb dokonal juž vezdejší pouť svojí(J5f) A Marina Ta teď ho upomíná(J5f) Na sebe jen jak milých časů stín(J5m) A ač své rámě dosud k němu vzpíná(J5f) Ač všech svých krás otvírá luzný klín(J5m) Přec ustupovať v srdci teď počíná(J5f) Neb obraz jiný stkvělý duhosvitný(J5f) V nejkrašším stkvostu barev sebe krytný(J5f) Teď vedlé Mariny se lepě září(J5f) Ba zdá se že je odstín jejích tváří(J5f) Že jeho půvab čistě dokonalý(J5f) Tím dražší jen že v Marině se halí(J5f) Tak dvojí živel srdcem jeho schvíval(J5f) Památka stará v mladé paměti(J5m) Již jako svátosť posud mile skrýval(J5f) V něm tála v první lásky roznětí(J5m) A pak ten nový obraz rozedníval(J5f) Se v srdci jeho blahou půvabností(J5f) Co nejsladší dar blízké skutečnosti(J5f) Tak v říších upomínky kouzlodružné(J5f) Co sladký odsvit minulosti růžné(J5f) Tajemnou tkaninou se nyní hostí(J5f) Tanoucí doba blahé přítomnosti(J5f) Čím mu ta láska ku Marině byla(J5f) Čím byl mu její užíravý žár(J5m) Ta její krása trpkosť jenom kryla(J5f) A smrtící jen byl ten její čár(J5m) Neb sotva číši ústa uchvátila(J5f) Z níž měla nikdy netušených slastí(J5f) Horoucím douškem napiť se jen z části(J5f) Ta divý osud nelitostnou rukou(J5f) Zasáhl v srdce bolné sterou mukou(J5f) A láska rozkoší zdroj nesčislných(J5f) Se stala matkou citů trýzně plných(J5f) A přec ten obraz tisícerých vděků(J5f) Na trůně sídlil srdce mladého(J5m) A zbraní milou neznající vzteků(J5f) Tím krutěj sílu citu každého(J5m) Tajemně poderýval a toho věku(J5f) Jenž vlastně blahem jen svůj život tráví(J5f) Nejkrašší doby sladkým bolem dáví(J5f) A ze srdce kde zhubný žár ten hoří(J5f) Tak nebe krásné divých trýzní tvoří(J5f) A srdce ač bolesťmi drhající(J5f) V těch bolech hledá život trvající(J5f) Kdo nezná lásku nezná její hoře(J5f) Kdo nezná bol nemůž znáť radosti(J5m) A tomu blaha odměřeno spoře(J5f) Kdo nemá po změně víc žádosti(J5m) Ba tomu život nepřehledné moře(J5f) V něž pohrobí jej věčná stejnosť děje(J5f) Tak se svým bolem láska bez naděje(J5f) Se činí drahocennou slastí spíše(J5f) Že v majitku hned vlastní ztrátou dýše(J5f) Ba ztracena juž je když míť ji mníme(J5f) v ztrátě teprv celou ji vidíme(J5f) Tu ve vřelé pak srdce temné stíny(J5f) Mrazivou mocí náhle padají(J5m) A jako na trest za nejhrubší viny(J5f) Ve hloubce jeho hrůzně týrají(J5m) Až umrtví i nejtajnější klíny(J5f) Pak srdce skoná prsa jsou hrob jeho(J5f) A na nich života juž ztraceného(J5f) Se odrážejí bouře v strašném rázu(J5f) Však bez úrazu na ně sypou zkázu(J5f) Neb přestal s žitím všecek svazek spojný(J5f) Kde přestaly juž krásné citů vojny(J5f) Však jiný cíl as tomu zářně kyne(J5f) Kdo přestav jeden pádí v druhý boj(J5m) Kdo zhojiv rány hledá ihned jiné(J5f) A kohož v proud snah opět nepokoj(J5m) Uvádí když se s cílem jedním mine(J5f) Jen v boji věčném tuží se vše síly(J5f) Ať stokrát vítězství náš zápas zmýlí(J5f) Ten zápas náš jsou naše city přání(J5f) Ve věčném hynutí a povznikání(J5f) A citův zdroj toť lásky vášeň sladká(J5f) Lidského srdce náplň velká vrátká(J5f) Náš Vladimír plá novým lásky žárem(J5f) Jenž prvních krásných citův z popele(J5m) Jak živý fénix na bojišti starém(J5f) Se vzňal by zahřál srdce zmrtvělé(J5m) V ně opět život vznes svým novým darem(J5f) On zas teď hyne sladkým nepokojem(J5f) v touhách skoro zoufá nad úkojem(J5f) On srdce tluk tak divně urychlený(J5f) Nadarmo viní z této náhlé změny(J5f) On milý obraz hledí zabudnouti(J5f) A Marininým z mysli vytisknouti(J5f) Dvě noci ušly bez sladkého spánku(J5f) A milý bol teď milší ruší sen(J5m) A upomínka dechem lehkých vánků(J5f) Vždy sladkou dívku kouzlí v srdce jen(J5m) Jak první lásky blahém na poranku(J5f) Kam vrhne hled tam směvnou dívku vidí(J5f) A když k ní milé myšlénky své řídí(J5f) Tu přeblahostný úpal srdcem vroucím(J5f) Hned zachvěje a bolem slasti dchnoucím(J5f) Rek v touhách mře a k ní jen ku ní touží(J5f) A celou duši v obraz její hrouží(J5f) Dnes sotva vstane slunce ještě hory(J5f) V svůj šedomodrý závoj skrývají(J5m) Tu nemůž vydržeti těmi vzpory(J5f) Jež srdce jeho žravě zrývají(J5m) A opustí dům V šedé dálce bory(J5f) V lehounkou mlhu vršky svoje vinou(J5f) A ve polosnu zadumaně kynou(J5f) A slabé prchavé nejisté šero(J5f) Tam v dáli uklání se na jezero(J5f) Je ticho dosud ptáků štěbetání(J5f) Dnes krásné jitro ještě nevyzvání(J5f) Vladimír kráčí v hlubém zamyšlení(J5f) Teď krokem rychlým přímo na taras(J5m) s výše jeho v sladkém roztoužení(J5f) Jak kdyby tušil první lásky čas(J5m) Jenž lidský život na nebeský mění(J5f) Své rámě vstříce kraji otevírá(J5f) Nad nímž se ještě ranní mír roztírá(J5f) A jenž v svém lůně chová poklad nový(J5f) Ret žádný jeho cenu nevysloví(J5f) A že se dosud nepatrně skrýval(J5f) Tím větší ceny takto jen nabýval(J5f) Teď slunce růžné v obzor vystoupilo(J5f) A novým životem se budil dol(J5m) Tu srdce rekovo se rozrušilo(J5f) Anť tanul jím tak sladký milý bol(J5m) Jakého dosud ještě nepočilo(J5f) A zdálo se že krásný kraj se stkvoucí(J5f) A sluncem jarým náhle oživnoucí(J5f) Je srdcem Vyšínského jímž též znáhla(J5f) Prvotní žíla ušlých slastí táhla(J5f) Že oživen jsa sluncem všeho žití(J5f) To co byl zapomněl teď opět cítí(J5f) Tak tady stál a oko zaplavené(J5f) Tím přerozkošným dolem plovalo(J5m) Nad nímž se slunce jitrem vzplameněné(J5f) Jak genius života teď houpalo(J5m) Své plné světlo mlhou odrážené(J5f) V tisícím lesku na sochy kol lilo(J5f) Že najednou jich celé množství žilo(J5f) A bujný vítr počal šuměť lesy(J5f) A ptactva sbory hlaholily plesy(J5f) Vše co dřív mrtvo život tu zachvátil(J5f) A Vladimír též k životu se vrátil(J5f) A proudy slzí přes líce se valí(J5f) Na jejichž bledosti jen sídlil žal(J5m) Ten citů zdroj tak dlouho osiřalý(J5f) Se řinul volně z prsou dusných skal(J5m) Zdá býť se slza přírody dar malý(J5f) Však blažen z kohožto kdy srdce plyne(J5f) Co ulehčení svaté prajediné(J5f) Jen ten ach komuž zamrz v srdce hloubi(J5f) S kohožto okem nikdy se nesnoubí(J5f) Nešťasten jest a vše by hodlal dáti(J5f) By zaplakal že nemůž zaplakati(J5f) Vyšínský vzbudí z vztrhů konečně se(J5f) Oživlým jitrem zory zásvitné(J5m) A mírný úkoj srdcem rozestře se(J5f) A celou bytostí se rozlítne(J5m) Neznámá čilosť kroky jeho nese(J5f) Jak změněný on vrací se teď domů(J5f) Tím stinným tichem rozložitých stromů(J5f) A slyšte po dlouhém a dlouhém čase(J5f) Dnes snídaní mu chutná jednou zase(J5f) Mníť stará Bětka že se divy dály(J5f) Neb pánovi byl dnes též koflík malý(J5f) Ba šťastnou láskou také appetýtu(J5f) Se člověk dočká v plné hojnosti(J5m) A appetýt přec nejsladších je citů(J5f) A života všech zdrojem radostí(J5m) A kouzlí v tváře krásu růžných svitů(J5f) Však běda tomu kdo snad s láskou asi(J5f) Chuť k jídlu ztratí na vše příští časy(J5f) Tenť mužský li se rozervancem stane(J5f) A skládá písně láskou rýmované(J5f) A dívka li to ta jen s velkou škodou(J5f) Svou lásku zléčí mineralní vodou(J5f) A po snídaní nyní Vladimíra(J5f) Též v garderobu jednou sledujme(J5m) Kde jeho šaty sluha uzavírá(J5f) Nuž je li libo chvilku postujme(J5m) Však outlocitnosť se as tomu vzpírá(J5f) Kdož na staré či na kabáty nové(J5f) Se dívá rád jež nosí básníkové(J5f) A Vladimír byl in optima forma(J5f) Přec básníkem Leč tehdy arci norma(J5f) Ta jeho Músa slavila juž chvíli(J5f) Neb mělť on jiné před očima cíly(J5f) A básník je přec člověkem Nuž tedy(J5f) Když jakás dívka se mu zalíbí(J5m) Tu učněm stane prajiné se vědy(J5f) O níž měl arci dřív jen pochyby(J5m) V té vědě však jen sledujem své dědy(J5f) A činíme jak činili kdys oni(J5f) Vodičky koupí se jež dobře voní(J5f) Pak rukavice také těsné botky(J5f) A podlé nové mody vulgo spodky(J5f) Pak kravatka a také nová vesta(J5f) Dle vzoru všech vest Sekvanského města(J5f) Toť rozumí se že jak ze žurnálu(J5f) Se objedná též vážnosť kabátu(J5m) Že člověk vypadá pak jako k bálu(J5f) Překrásný od hlavy až po patu(J5m) Jak slavná socha hodná piedestálu(J5f) Však nejpoetičnější ze všech šatů(J5f) Jenž teprv tvoří lidskou prapodstatu(J5f) Je kabát černý vkusný krásný cizí(J5f) Bez něhož všechna vzdělanosť hned zmizí(J5f) Bez něhož člověk luzou v drzím znaku(J5f) Toť kabát černý ve podobě fraku(J5f) Za tento výtvor lidské umělosti(J5f) Rád podá Sofokles svých věnců dar(J5m) A Hannibal a Alexander sprostí(J5f) Se slávy své ba samý Trafalgar(J5m) Rád obětuje Nelson s lhostejností(J5f) Za slávu onu vynálezcem býti(J5f) v každém exempláru vždy se stkvíti(J5f) Krásného fraku jenžto od století(J5f) Zas ke století vítězství své světí(J5f) Ba jeho lavřínové neublednou(J5f) Vždyť figuru z nás tvoří prašerednou(J5f) Snad Vyšínský to věděl proto taky(J5f) Dnes k úmyslu jejž sobě tajil sám(J5m) Vyhostil z toiletty všecky fraky(J5f) A obrátil se k druhým armarám(J5m) Kde pestrých šatů visívaly braky(J5f) Vzal jiný kabát neměl sic kroj řecký(J5f) Však lepší přec než frak tož myslivecký(J5f) Pak boty vysoké a přeložené(J5f) Z hebounké lesklé kůže urobené(J5f) Klobouček myslivecký a jakýms pérem(J5f) V němž bloudil často temným noci šerem(J5f) Tak vypadal snad líp než Werther slavný(J5f) S svým frakem a s žlutými knoflíky(J5m) Jehožto kroj teď arci starodávný(J5f) Kdys povyk způsobil tak veliký(J5m) Že stal se modou jsa dočista správný(J5f) Náš Vyšínský vzal ještě pušku k tomu(J5f) A vystrojen tak posléz vyšel z domu(J5f) Juž prapozdě sic bylo na čekání(J5f) Však Vladimír se pustiv podlé strání(J5f) Zamířil přímo v luka Orlovského(J5f) Kudy se brával starý soused jeho(J5f) A dobře mířil Sotva vyšel z háje(J5f) v luka vkročil nohou nesmělou(J5m) Odkuď se stkvěla z dáli krása kraje(J5f) v pozadí krov nízký zbujnělou(J5m) Se větví polo jevě polo taje(J5f) Odkrýval příbyt domu Orlovského(J5f) Tu zahlídl ho s tlustým správcem jeho(J5f) A jako kdyby náhodou šel dolem(J5f) Naproti němu kráčel dlouhým kolem(J5f) Svou cestou v myšlénkách se zdaje bráti(J5f) A o bůh ví čem hlubě přemítati(J5f) Hlehle Tam smutný soused náš se plazí(J5f) Jal se pan správce vážně mluviti(J5m) Ten člověk blázní život svůj si kazí(J5f) A neví jak věk mladý mařiti(J5m) Leč dobrák jest nikoho neurazí(J5f) Odmlouvá Orlovský též k svému lidu(J5f) Je přívětiv a všady mírní bídu(J5f) Též správně platí daně Vždyť přec dříve(J5f) Zde držel několikrát honby divé(J5f) A jak se praví v městě vesel býval(J5f) A kolem sebe dosti přátel míval(J5f) Hm tak se praví No a copak jesti(J5f) Říká se že co s jakýms malířem(J5m) Společně družný život počal vésti(J5f) Se stal pak neznabohem kacířem(J5m) I lidé do všeho se musí plésti(J5f) Nuž a když přec mám toho důkaz jistý(J5f) Tam na Vyšínce není vám mrav čistý(J5f) Praví se že jen malířovou vinou(J5f) Se strašně pomstil krásnou nad dívčinou(J5f) A proto se vždy všady sám jen plazí(J5f) A štítí se a s nikým nezachází(J5f) Toť arci divno já jej podvakráte(J5f) Juž navštívil a také k sobě zval(J5m) Však tehdy smuten byl jak povídáte(J5f) A za pozvání nepoděkoval(J5m) A nepřišel též On jen o desáté(J5f) Se v noci pouští k lesům na návštěvy(J5f) Tam v skalách prý se potlouká a neví(J5f) Že hajný náš jej jako liška stíhá(J5f) Když vzhůru dolů s vrchu v rokli sbíhá(J5f) Je divný člověk to a tuším v hlavě(J5f) Že vypadá to velmi velmi tmavě(J5f) Vždyť zdá se všem teď něco změněn přece(J5f) Co z cest svých nedávno se nevrátil(J5m) A také dále Orlovský pak vece(J5f) Bych svatou pravdu křivdou nezkrátil(J5m) Tu musím říc že nedávno když k řece(J5f) Na bujném koni jako vítr tihnul(J5f) A před domem se kolem dcery mihnul(J5f) Že dvorně pozdravil Toť ku podivu(J5f) A věru nevím z jakého as vplyvu(J5f) To stalo se však V tom jak pozahnuli(J5f) Naproti Vyšínskému postanuli(J5f) Tu překvapení úděs ústa vázal(J5f) Starému pánu milo na pohled(J5m) Ač snažil se by to přec neukázal(J5f) Po zdraví Orlovského tu se hned(J5m) Juž s úklonami Vladimír dnes tázal(J5f) Děkuji pane Jak vy Tuším že jste(J5f) Byl nějaký čas na daleké cestě(J5f) Nedávno přijel sem Nuž jaké v kraji(J5f) As pšenice a žita lidé mají(J5f) To skoro nevím s úsměvem rek pravil(J5f) Ač osm neděl na své cestě bavil(J5f) A jak má srdce nejvýš zoufající(J5f) V svém žalu na žito snad mysliti(J5m) A pšenicí se básník milující(J5f) Ni k jedné ódě nikdy nevznítí(J5m) Snad prajedině ječmen vzcházející(J5f) By nadchnouti moh pěvce nadaného(J5f) By opěl sílu piva Plzeňského(J5f) Však žito pšenice Zde všecka mizí(J5f) Každému půda poeticky ryzí(J5f) A srdce ježto myslí na milenku(J5f) Se nemůž nikdy starať o pálenku(J5f) Nuž kde jste byl jal starý pán se zase(J5f) O tom bych musil dlouho povídať(J5m) Vyšínský odvece a čas po čase(J5f) S Orlovským hledí řeč svou vystřídať(J5m) Jest liže libo Vám a milo zdá se(J5f) Dům poctěte můj návštěvou při víně(J5f) Líp o tom promluvíme někde v stíně(J5f) Neb slunce na záda zde strašně praží(J5f) Tak Orlovský se k Vladimíru snaží(J5f) Vyšínský svolí v živé konversací(J5f) Se starý pán teď s vzáctným hostem vrací(J5f) A právě když se k velké bráně brali(J5f) Mladistvá dívka v sladkém úžasu(J5m) Na schůdkách jež se kruhem vzhůru pjaly(J5f) Na plochu květistého tarasu(J5m) Teď postanula Dvorného tu z dáli(J5f) Hned jezdce pozná když své zraky zvedne(J5f) A růžné líce lehýnko jí zbledne(J5f) Pak tisknou něžné bílé ručky její(J5f) To srdce jímž se tluky silné chvějí(J5f) A ona neví má li kročiť dále(J5f) Či v sladkém zděsu tom dlíť neustále(J5f) Tu zahlíd otec ji Liduško milá(J5f) Pojď hostu vzáctnému svůj pozdrav vzdej(J5m) Pak zajdi k matce by se připravila(J5f) V besídce u rybníka uchystej(J5m) Cos pro mne dobrého dnes urobila(J5f) Tu dívka přejde zahrádkou hlavinku(J5f) Má vzpřímenou a úsměv na hubinku(J5f) Se vkrádá jako milý sladký žertík(J5f) Jenž tají se a růžný celuje rtík(J5f) Přistoupíc k otci ukloní se k hosti(J5f) S tou nejmilejší cudnou půvabností(J5f) Vyšínský pozdraví a ručku bílou(J5f) Třesoucí rukou vede ke svým rtům(J5m) Tvář ve tváři tu dívku přespanilou(J5f) Jak zavítala jeho sladkým snům(J5m) Před sebou vidí teď co laňku čilou(J5f) Když nazří v její očko milozvoucí(J5f) Tu dívka sklopí víčko bělostkvoucí(J5f) A nevýslovný výraz blaženosti(J5f) Se v tváři krásné odsvit nebe hostí(J5f) v sladkém trnutí tom zapomene(J5f) Že ručka leží v jeho přeblaženě(J5f) Pan Orlovský se právě ohlíd maní(J5f) A shodil s keře tučnou housenku(J5m) A za milého s hostem rozmlouvání(J5f) Odeslav napřed milou dívenku(J5m) Ved v zahradě jej v blahém usmívání(J5f) Liduška přejdouc průchod rozložitý(J5f) Teď uhnula se v pravo Divné city(J5f) Jí zakroužily ňadrem vzkvítajícím(J5f) Když přišla k schodům hosti vítajícím(J5f) Tu jako náhodou se obrátila(J5f) Však sladkým rozpakem se zapýřila(J5f) Zrak Vyšínského sledoval krok její(J5f) A obou oči v sobě utkvěly(J5m) v chvíli té se slova jeho chvějí(J5f) Až v řeči své ret zmlkne nesmělý(J5m) Děvuška zmizí Nyní půvabněji(J5f) Se zahrada před zraky rozestírá(J5f) A brzy v stínu loubí uzavírá(J5f) Svým chládkem hosti volně hovořící(J5f) Kde zývá rybník mile šumající(J5f) Čas mizí všady sladký mír tu vane(J5f) Že srdce cítí slasti odchované(J5f) Oh quel honneur Tu rázem u extásí(J5f) Však přece s důstojností přivítá(J5m) Domácí paní Právě tu přichází(J5f) V hedbávném šatu jako ulitá(J5m) A milý pejsek kýs ji doprovází(J5f) Et quel plaisir toť vzáctní hosté pane(J5f) Jaké pak náhodě as nebem dané(J5f) Mám připočísti toto potěšení(J5f) Ba zásluha to pánova sic není(J5f) Odpoví Orlovský náš rek se dvorně(J5f) Paničce ukloní ba přepokorně(J5f) Tu nastal rozhovor Domácí paní(J5f) Se zvědně hned ptá reka po zdraví(J5m) A lituje že podlé doslýchání(J5f) Pan drahý soused trochu churaví(J5m) Co vaše nemoc pokračuje v ptaní(J5f) Jen ať se vysloví co as ho rmoutí(J5f) Snad bych Vám mohla něčím poskytnouti(J5f) Snad netrpíte To však nemůž býti(J5f) Jste příliš mlad vy byste oženiti(J5f) Se měl jste hypochondr jděte(J4f) Kdo podobnou věc viděl na tom světě(J5f) Tak mocně proudil se jí řeči nával(J5f) Že zdálo se jakoby Demosthen(J5m) V osobě ženské mocné rady dával(J5f) A že jsou ženské pokažení jen(J5m) Řečníci mnohý mudrc juž uznával(J5f) Vyšínský odvětil jak mohl právě(J5f) A děkoval té paní usmívavě(J5f) Za její dobré veledobré rady(J5f) Pak pošli všickni pěkné do zahrady(J5f) A zde vše s netajenou úslužností(J5f) Orlovský ukazoval svému hosti(J5f) A převýznamnou u domácích lidí(J5f) Se Vyšínského stala návštěva(J5m) Juž každý velké změny v domě vidí(J5f) Ten těší se druhý se rozhněvá(J5m) A třetí po nové juž službě slídí(J5f) A všickni moudré hlavy sestrkují(J5f) A o budoucích časech vypravují(J5f) Že nehodí se k sobě že se hodí(J5f) Tak různě pro a contra v řeč se vodí(J5f) Že škoda o ni že s ním štěstí zbude(J5f) Až kojná dí že z toho něco bude(J5f) Co zatím Orlovský na všecky strany(J5f) Své milé choti ve společnosti(J5m) Provázel hosta přes svahy a lany(J5f) Liduška v nepokoji v žalosti(J5m) Na přísný rozkaz neočekávaný(J5f) V své komnatce čas musí mařit dlouhý(J5f) Myšlénky její na perutech touhy(J5f) V květoucích ňadrách poloprobuzené(J5f) Jen stále bloudí v místo náviděné(J5f) Kde dlí host milý jenž as nevzpomíná(J5f) Že její touha k němu se vypíná(J5f) A byl to roztomilý koutek domu(J5f) Ta tichá Ludmilina komnata(J5m) Tož nárožní dost osvětlena k tomu(J5f) Ač před oknem se lípa košatá(J5m) Tam pnula v sadu a několik stromů(J5f) To druhé okno přímo do zahrady(J5f) Šlo ukazujíc její hojné vnady(J5f) Též z komnaty té vedly jedny dvéře(J5f) Tam na taras jejž opínají keře(J5f) Zde sedávala v tichém letním stánku(J5f) V dol s vyhlídkou večerních za červánků(J5f) A ve komnatce přeútulně bylo(J5f) Zde sedadla jsou tam zas divan stál(J5m) A před ním stoleček na němž se krylo(J5f) Pod rámcem k vyšívání opodál(J5m) Několik kreseb vyvedených milo(J5f) U okna v koutku tam se schránka malá(J5f) Na knihy v krásné vazbě rozstírala(J5f) K druhému oknu pěkný ořechový(J5f) Nedávno postaven je klavír nový(J5f) A nazad lůžko v bělostkvoucím svitě(J5f) Se tají ve výklenku cudně skrytě(J5f) Toť stánek Ludmilin Ta dívka milá(J5f) Jež vládla jím jak Víla spanilá(J5m) As dva dni na to když se narodila(J5f) To divné jméno české Ludmila(J5m) V křtu svatém nevědouci ulovila(J5f) A věru jiných jmen je skoro dosti(J5f) Jež vynikají zvláštní původností(J5f) Je Agrippina Angelina Tína(J5f) Pak Levkadije Blanche a Evelina(J5f) Jež by se hodily vždy veršům spíše(J5f) Než Ludmila jež podivně se píše(J5f) Že Orlovský však tehdy neměl zdání(J5f) Že dívka bude veršův rekyní(J5m) Tu ve svém vlasteneckém horování(J5f) Chtěl vychovať ji jenom k kuchyni(J5m) A po domluvě s churavou svou paní(J5f) Tu novou dcerku takto nazval tedy(J5f) On právě tehdy v hospodářské vědy(J5f) Svůj bystrý rozum velevtipně nořil(J5f) A hrabě pán se těmto vědám kořil(J5f) A dekret za sekretáře v ten věru(J5f) Den obdržel když dostal první dceru(J5f) Liduška rostla jako v jarním puku(J5f) Ten nejmilejší májem kvíteček(J5m) A když pak došla sladké mluvy zvuků(J5f) Nejkrašší děcka nevinného věk(J5m) Tu často manželé se v malém hluku(J5f) Trošinku vadili neb matka svědčí(J5f) Že dívka dí mamá když brečí(J4f) A otec zas že máma vyslovuje(J5f) Toť krásná hádka Proto zasluhuje(J5f) By oslavena byla také básní(J5f) Vždyť dává Orlovských nám obraz krásný(J5f) Tak dorostala Liduška jak z vody(J5f) A když jí bylo asi dvanáct let(J5m) Tu dospěla též velké na nehody(J5f) Jimižto hrozí děvuškám zlý svět(J5m) Vždy s neštěstím vším panující mody(J5f) Jen doma byla cvičena až dosud(J5f) Však teď jí nastal strašný hrozný osud(J5f) Neb její matka velmi svědomitá(J5f) A svědomitosť verš jí nevyčítá(J5f) Nelitovala ohromného platu(J5f) A strčila ji do pensionatu(J5f) Bylť tehdy Orlovský juž dvorským radou(J5f) Jak zváni jsou ti panští radové(J5m) Již na titul ten dosuď mnoho kladou(J5f) A musil jako jiní pánové(J5m) Tož každou chvíli v službě s chotí mladou(J5f) Na venek z města Orlovská se tedy(J5f) S svou dcerkou rozloučila naposledy(J5f) A její pán ten plakal jako dítě(J5f) Vždyť Liduška jak shora snad juž víte(J5f) Jest jeho jedináčkem jeho dcerou(J5f) Již miloval on láskou tisícerou(J5f) Jak známo v pensionatech se jistě(J5f) Nemluví dosuď naší češtinou(J5m) Tam koří se vždy frančtině jen čisté(J5f) A tak se vzdělání též neminou(J5m) Ti všickni ženští encyklopedisté(J5f) A přece u nás převysokých rodů(J5f) Se milé děti ne snad na zlou škodu(J5f) Teď učí česky aby předkův dávných(J5f) Se dopídily zvukův staroslavných(J5f) Možná Však jisto jest a stav to milý(J5f) By jazyk svůj tou řečí oblomily(J5f) To sice špatný kompliment je řeči(J5f) Jíž vychloubáme se my Čechové(J5m) Však budiž Ani takto velkou péči(J5f) Pro dívky ústavy ty vzorové(J5m) Jí nevěnují jak zkušenosť svědčí(J5f) Jak drahých věcí drahé zříceniny(J5f) Zde Ludmila svou trošku mateřtiny(J5f) Jen v paměti své proto uchovala(J5f) Že s tatínkem svým korrespondovala(J5f) Neb s paní matkou psala v řeči cizí(J5f) Vždy německy neb ve frančtině ryzí(J5f) A pensionat kde as čtyry léta(J5f) Nejkrásnějšího věku ztrávila(J5m) Ji připravoval do hlučného světa(J5f) Po němž tak mnohá dívka toužila(J5m) Ač v něm to pravé štěstí nevykvětá(J5f) Zde učila se všemu tanci zpěvu(J5f) A vůbec vědám ježto krášlí děvu(J5f) Tož pianu a také aesthetice(J5f) Literním článkům věcem jiným více(J5f) Všem pracím ženským logice a psaní(J5f) A savoir faire a vivre krásných paní(J5f) Též nachýlila někdy svého sluchu(J5f) Ku sladkým tajnostem těch mladých dam(J5m) Jež jenom šeptem od ucha šly k uchu(J5f) A jejichž základem je luzný klam(J5m) Jsou také zvěsty obrazy jen vzduchu(J5f) Červánky dob jen v nichž se láska kryje(J5f) Však láska taková jíž Virginije(J5f) Kdys plála vroucně k svému Pavlovi(J5m) A i ta láska tajně vysloví(J5m) Se mezi nimi jakoby se bály(J5f) Snad o tom mluviti co nepoznaly(J5f) Po čtyrech létech ve všem vycvičená(J5f) Se sličná dívka domů vrátila(J5m) A za ta léta arci velká změna(J5f) Se stala s ní Teď jako spanilá(J5m) As Víla přišla v kraj ten zakouzlená(J5f) Teď radosti tak dlouho odchované(J5f) Své srdce vzdávala víc nespoutané(J5f) A pěla jako ptáček jenžto právě(J5f) Ponejprv vylít zkouše let svůj hravě(J5f) Podobna máji který s bujným jarem(J5f) Po tuhé zimě vlastním stkví se čárem(J5f)