Přítel.

Václav Jaromír Picek

Komu stále z jasných tváří Vlídnost, mír a láska září, Kdo jen cnost a krásu ctí, Přírodě se zasvětí, Tenť miláček srdce mého, Perla má – ten přítel můj. Kdo mne cestou vésti může, Ať má trní nebo růže, Kroky mé kdo napraví A mé bludy neslaví, Toho ctím co vůdce svého, Ten je druh a přítel můj. V tísni s bližním kdo slzívá, Ať měsíc neb kříž on vzývá, Oko bratra sušit zná, Vlast a národ v srdci má, Ten mi s nebe blaženého Na svět dán – ten přítel můj!

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

312. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Přátelství. (Bohumil Forman)
  2. Příteli V. Hrbkovi. (František Dobromysl Trnka)
  3. (Přítelkyni.) (Emanuel Züngel)
  4. (Příteli.) (Emanuel Züngel)
  5. XXIII. Odchod můj z Prahy. (Josef Hubert Tichý)
  6. VYROVNÁNÍ. (Josef Lukavský)
  7. VI. Tak nekonečně, drahá, nekonečně (Adolf Heyduk)
  8. Má lyra. (František Alexandr Rokos)
  9. ANTONÍNU FINKOVI (Jan Neruda)
  10. Libín na Miru. (Josef Krasoslav Chmelenský)