ANTONÍNU FINKOVI

Jan Neruda

Jak mocná palma jesti mužská pýcha, – vždyť o ní chátra jenom pověst slýchá – a nejkrásnější okamžik svůj slaví, kdo může říct: „Já věru muž jsem pravý!“ Muž sebe ctí a v sobě lidstvo, – nuže, my v Tobě ctíme sebe, ctíme muže: dej nám svou ruku, pravici svou družnou, v přátelství věrnou, v protivenství mužnou! Nás není mnoho, jenom hlouček malý, to však jen na okamžik mysl kalí: čím tíž, tím větší tvoří povahy se, čím hůř, tím větší dočkáš odvahy se! Můž být, že čeká na nás mnohá muka, nechť přijde však, zde jesti naše ruka, aj udeř v ni již pravicí svou družnou, v přátelství věrnou, v protivenství mužnou! Máš s námi stejný cíl a stejné snahy, jsi soudruh náš, ba jsi náš přítel drahý, nechť jiní v jiném bratry hledat pílí, Tys v svaté svobodě nám bratr milý. Však ruky stisknutí dí spíš než slova, co srdce naše k srdci Tvému chová – zde podáváme Ti svou ruku družnou, aj udeř v ni již pravicí svou mužnou.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

714. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Příteli V. Hrbkovi. (František Dobromysl Trnka)
  2. U přátelství. (František Hajniš)
  3. (Příteli.) (Emanuel Züngel)
  4. Přítel. (Václav Jaromír Picek)
  5. Již svatá lidská důstojnosť (Jiljí Vratislav Jahn)
  6. 25. Ptáčkové jak v plesném reji (Josef Uhlíř)
  7. SONET NA SENTENCI Z GOETHA (Josef Svatopluk Machar)
  8. BOHATSTVÍ CHUDÝCH. (Alois Škampa)
  9. (Přítelkyně příteli.) (Emanuel Züngel)
  10. 42. Víš, co výrok věčné pravdy praví? (František Sušil)