Vojín kmet.

Václav Jaromír Picek

Vojín kmet.
Krásná věc to, být vojínem, Kdy v žilách je bujná krev, Dav nepřátel je mu stínem, Čech má síly jako lev; Kam on hledne, Všecko bledne, Neustále Pádí dále Jako hejno plachých děv. Jak jen zazní trouba polní, Pro naše to reky slast, Všickni jsou umříti volni Pro svobodu, krále, vlast; 37 Ty Čech sobě V každé době Mužně brání, Věrně chrání, Ať podstoupí velkou strast. Tam u Lipska na těch pláních Krvavá to byla seč, Pot se Čechům lil po skráních, Jak jich pádný máchal meč; Děla hřměly, Vrahy třely, „Haj své země České plémě!“ Čecha vůdce zněla řeč. A Čech rád poslechne Čecha, Když to káže vlast a čest, Proň to v stáří jest útěcha, Zří-li vůkol blaho kvést; Zpíváť v míru, V boje víru Boky pásá, A pak jásá, Vlast když zase šťastna jest. 38

Kniha Písně [1] (1847)
Autor Václav Jaromír Picek