Veselé skonání.

Václav Jaromír Picek

Veselé skonání.
Mně se bude někdy v hrobě Velmi libě, libě spáti; Proto anděl až zakývá, Budu se mu v oči smáti. 83 Smutně jenom ten umírá, Pro nějž žádný nezapláče, Jenž v tom velkém světě bloudil Jak na poušti siré ptáče. Pro mne ale budou plakat Oči dvě nebeské, jemné, Na mém hrobě bude klekat Duše drahá v noci temné. Kolikrát ten anděl něžný Na pahrbku bude dlíti, Tolikrát mé srdce puklé Počne v hrobě znova bíti, Tolikrát se oči zhaslé Pootevrou světla záři, A tak i v tom hrobě uzřím Duši drahou v krásné tváři.

Kniha Písně [1] (1847)
Autor Václav Jaromír Picek