PÍSEŇ ZIMNÍ.

Václav Jaromír Picek

Nic nedbejte, bratří, na to, Na horách že sníh se třpytí: Pod sněhem je květů zlato, Jaro jednou musí býti. Příkrov bílý pláně, luhy Jako rakev zdá se krýti; Jaro zlomí jejich kruhy, Neb to jednou musí býti. Labe mlčí, ples ni dumy Nechce na svém hrobě míti; Přijde jaro, přijdou šumy, Neboť jaro musí býti. V hájích mlčí slavíkové, Což pud k zpěvu víc necítí? Oni básní písně nové, Neb ty z jara musí býti. Tak po zimě jara vděky Bude naše vlast se stkvíti, Vstanou nivy, háje, řeky, Neboť jaro musí býti. A což českých pěvců sbory? Nebudou jich písně zníti? – Radujte se doly, hory, Zpěv na jaře musí býti.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

855. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sněženkám. (Alois Škampa)
  2. AŤ LEŽÍ! (Jaroslav Vrchlický)
  3. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce, (Jan Kollár)
  4. ANTICKÉ JARO. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Prvního března. (Alois Škampa)
  6. Má duše žízní! (Xaver Dvořák)
  7. Čarovná jabloň. (Adolf Heyduk)
  8. Písně. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Už se jaro k smrti chystá, (Adolf Heyduk)
  10. V dobré míře. (Adolf Heyduk)