Čarovná jabloň.

Adolf Heyduk

Jako zasypanou zřím tě v bílém sněhu, ale sníh to není, to jen samou něhu, samou bílou krásu Bůh na tebe metá; s nebes slunné záře jas na tebe slétá. Kveteš jako třešně, větvice jež shýbá, jak stolistá růže, když ji něha líbá; kveteš krásy květem v jara sladké tuše, jabloň rozvoněná v zahradě mé duše.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

522. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Má duše žízní! (Xaver Dvořák)
  2. XXV. Růže už kvetou a snětí (Adolf Heyduk)
  3. Stárnu! (Adolf Heyduk)
  4. Věrní pěvci. (Adolf Heyduk)
  5. Hle, z keřů bílé kytice!... (Adolf Heyduk)
  6. Adagio. (Jaroslav Vrchlický)
  7. KRVAVÉ RŮŽE. (Václav Šolc)
  8. ZAS JARO... (Bohdan Kaminský)
  9. Máš o mne strach... (Adolf Heyduk)
  10. Požehnání. (Adolf Heyduk)