Věrní pěvci.

Adolf Heyduk

Chlad, všude chlad, les tichne, zpěv se ztrácí, kde květy smály se, tkví bílý sníh, bouř staré sosny vyvrací a kácí, jen tu a tam se ozve na větvích pták opuštěný, snílek sivopérný, leč rodným nivám do smrti až věrný. A zpívá, lká sny duše osiřelé, již zlíbal ondy slunný krásy ret, k níž hoří purpurem své krve vřelé, nechť mlází vrhá jíní naň a led, blah zpívá dál i přes hněv mraků černý, svým rodným nivám do smrti až věrný.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

441. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  2. borůvčí (Stanislav Kostka Neumann)
  3. Když mlhy krajem táhly. (Adolf Heyduk)
  4. ZIMNÍ PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  5. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  6. Kos. (Adolf Heyduk)
  7. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  8. Má duše žízní! (Xaver Dvořák)
  9. Procitlý svět. (Adolf Heyduk)
  10. KRVAVÉ RŮŽE. (Václav Šolc)