Věrní pěvci.

Adolf Heyduk

Věrní pěvci.
Chlad, všude chlad, les tichne, zpěv se ztrácí, kde květy smály se, tkví bílý sníh, bouř staré sosny vyvrací a kácí, jen tu a tam se ozve na větvích pták opuštěný, snílek sivopérný, leč rodným nivám do smrti až věrný. A zpívá, lká sny duše osiřelé, již zlíbal ondy slunný krásy ret, k níž hoří purpurem své krve vřelé, nechť mlází vrhá jíní naň a led, blah zpívá dál i přes hněv mraků černý, svým rodným nivám do smrti až věrný. 193