Procitlý svět.

Adolf Heyduk

Svět procitl, by vzkříšení své slavil, a sluncem zlíbán, květný Zimy sen na oknech horských chat se v perly tavil a vlahou fialkám kles’ na lupen. Tou roztavenou zimních květů třásní zpod lupene se zrodil první květ, až vůní vzdechne útlý jeho ret, pak bude všecka země skvostnou básní.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

125. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Věrní pěvci. (Adolf Heyduk)
  2. Požehnání. (Adolf Heyduk)
  3. ZIMNÍ PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  4. Noc bez svítání. (Adolf Heyduk)
  5. Květena a motýli. (Jan Evangelista Nečas)
  6. Srdce básníkovo. (Adolf Heyduk)
  7. LIII. Kraj beze zvuku, sněhem kvete, (Vítězslav Hálek)
  8. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  9. Když mlhy krajem táhly. (Adolf Heyduk)
  10. Jarní (Xaver Dvořák)