Procitlý svět.

Adolf Heyduk

Procitlý svět.
Svět procitl, by vzkříšení své slavil, a sluncem zlíbán, květný Zimy sen na oknech horských chat se v perly tavil a vlahou fialkám kles’ na lupen. Tou roztavenou zimních květů třásní zpod lupene se zrodil první květ, až vůní vzdechne útlý jeho ret, pak bude všecka země skvostnou básní. 25