ZIMNÍ PÍSEŇ.

Antonín Klášterský

Šla zima, větrem jen se chvěla, kruh z jíní měla kolem čela a dráždil ji kde jaký květ, neb sama v duši až tam na dno jen měla poušť a mrazné chladno a ticho, v němž spí mrtvý svět. S tak bledou tváří závistivou šla polem, mezí, lesem, nivou a třásla se svých ramen sníh, a po květu již není zkázky, hle, už jen chudé sedmikrásky tu tam se krčí na mezích. Ó, syp jen, syp si sníh, jenž studí, ó, zimo, do těch niv i hrudi – já zpíval – však tě podvedem’, tam na mezi ta sedmikráska a v prsou mojích tichá láska dál pokvetou i pod ledem!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

338. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Věrní pěvci. (Adolf Heyduk)
  2. Duma o zavražděné vesně. (Adolf Heyduk)
  3. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  4. Květena a motýli. (Jan Evangelista Nečas)
  5. Socha u lesa. (Josef Václav Sládek)
  6. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  7. Procitlý svět. (Adolf Heyduk)
  8. VE VĚNCI Z HLOŽÍ. (Eliška Krásnohorská)
  9. BĚLA (Adolf Heyduk)
  10. ANT. CHITTUSSI. (Antonín Klášterský)