MARII.

Václav Jaromír Picek

Pověz, pověz duše sladká, Duší něžných lilie, Kdo ti dal to moře lásky, Hluboké jak blankyt je; Kdo ti dal ty perly krásné, Jež tvůj božský rodí zhled? Vážila’ s je z toho moře, Kde tvé lásky plyne svět? Duše jemná, sestro něžná Láskyplných andělů, Proč ti bratří neradili, Kdo tě hoden z ctitelů? Proč nevedli k ňadrům tebe, Jež by pro tě dýchaly, Proč nevedli ke rtům tebe, Jež by věrně líbaly? Upokoj se duše sladká, Srdcem tvým povládne mír – Ono moře tvojí lásky Již přestálo bouře vír; Teď ti bude, jako plavci Dennice když vyplyne, A on slyše „anděl Páně“, K modlitbě všem pokyne.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

160. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 181. Oceane, kdož ti roven v hloubi? (František Sušil)
  2. PŘÁNÍ. (Václav Jaromír Picek)
  3. UMĚLCŮM. (Václav Jaromír Picek)
  4. Žalm. (Boleslav Jablonský)
  5. Kamto letí andělové tito (František Sušil)
  6. NA RADOST. (Václav Jaromír Picek)
  7. K bouřlivému oblaku. (Josef Wenzig)
  8. V přírodě. (Vilém Ambrož)
  9. Tvá slza jako diamant. (Ervín Špindler)
  10. I. Zdrávas krásná nebes milostenko, (Václav Pok Poděbradský)