POUPĚ A POLÍBENÍ.

Václav Jaromír Picek

Ondy jsem se Mínky tázal, Kdy mi as hubinku dá? Ona šeptla: až na růži První poupě uhlédá. A já čekal, dlouho čekal, Až přec poupě kynulo, Ale ach, zas vůčihledě Hynulo a hynulo. Já sic prosím o hubinku, Mínka ale pravila: „Když mi vzkřísíš to poupátko, Dám ti, co jsem slíbila.“ Já se ale mýlit nedal, Přec jsem jednu okusil; Mínka cosi říci chtěla, Já to druhou udusil.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

313. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sem a tam. (Václav Antonín Crha)
  2. XLIV. Já o růži prosil, (Josef Uhlíř)
  3. 262. Jak račíte. (Jan Petr Jordan)
  4. 1. Na keříčku viděl jsem (Josef Kuchař)
  5. Věneček. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  6. 56. Milku, takliž dána žluč i kráse? (Jan Kollár)
  7. 33. Ještě vás vy medosavé včelky (Jan Kollár)
  8. Vodník. (Růžena Jesenská)
  9. Vyčítání. (František Dobromysl Trnka)
  10. XIX. Mezi děvami ty‘s, milá, (Jan Vlk)