XLIV. Já o růži prosil,

Josef Uhlíř

Já o růži prosil, Ona trn mi dala: Já řku: Děvo směj se – Ona zaplakala. Anjele můj drahý, Dívko srdce mého, Což ty pro mne nemáš Kvítka milostného? Či tvé růže trním Ubodané klesly, A květ smíchu s oka Slzinky unesly? – „Co mi osud nechal, Já ti všecko dala!“ Ona dí, a ještě Více zaplakala. –

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

212. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Proč se růže zardívají? (Václav Antonín Crha)
  2. Změna. (Josef Jaroslav Langer)
  3. Opuštěná. (Jan z Hvězdy)
  4. K jmenovinám Marince St..vé. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  5. Tak velemoudře ze záhonu (Jan Neruda)
  6. Růže polední. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  7. PORTRÉT MILENCE Z ROMANTICKÉHO DRAMATU (Viktor Dyk)
  8. U srdce. (František Hajniš)
  9. XL. Karličkova. (Josef Hubert Tichý)
  10. RŮŽE. (Václav Jaromír Picek)