RŮŽE.

Václav Jaromír Picek

Má dušinko, ty chceš růži, Bys jí ňadra zdobila, Až k oltáři s druhem klekneš, By se’s navždy spojila. Dám ti růži, však ta svadne, Jako svadne láska tvá, Za to však mé lásky růže Věčně v duši kvésti má. Růže tato neuvadne, Sám jsem ti ji utvořil, Z citů svých jsem lístky dával, V srdce proud je ponořil. Takovou ti růži dávám, Ozdob se ní, duše má; Až ti všecky růže svadnou, Ta ti ještě vůni dá. A když se s ní bavit budeš, Pomníc, kdo ji daroval, – Šeptneš snad s perlinkou v oku: „On mne přece miloval.“

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

17. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Růže polední. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. Růže. Lilie. Viola. (Beneš Metod Kulda)
  3. Útěcha. (Simeon Karel Macháček)
  4. 31. S kyticí. (Josef Uhlíř)
  5. Jí. (Václav Jaromír Picek)
  6. Milujícího přání. (Josef Wenzig)
  7. 15. Netrhej. (Jan Petr Jordan)
  8. XXXVII. Pannám. (František Matouš Klácel)
  9. XI. Ty’s jenom ještě poupátko, (Vítězslav Hálek)
  10. XIX. Mezi děvami ty‘s, milá, (Jan Vlk)