I. Velevážená paní!

Herma Pilbauerová

I.
Velevážená paní!

Jsou vánoce, ta doba krásná, jí všecko hledí s touhou vstříc. Kéž nese štěstí, pokoj svatý, a zjasní každou, každou líc! Dnes máme v srdci plno blaha, a přání vroucích pučí v něm, jak z jara poupat vonných v keři; – jsouť naším krásným, dětským snem. Vám, paní vzácná, přejem’ z duše: „Kéž nehasnoucí štěstí jas Vám rozžehne ta krásná doba, ten vánoční, ten svatý čas! Na přelaskavé líci Vaší kéž úsměv blaha povždy dlí, [7] a v oku Vašem klidu záře nechť vždy, ó vždy se zrcadlí!“ Toť vroucí přání vděčných dětí, jež s úctou, láskou hledí k Vám. Ó paní vzácná, zachovejte svou něžnou péči všechněm nám!