II. Velevážená, drahá učitelko naše!

Herma Pilbauerová

II.
Velevážená, drahá učitelko naše!
Jest pravda to: Když blaho, klid nám září, tož jistě přijdou brzy stíny temné. Nám v cestu padly též a jasno maří, jež z duše Tvojí linulo se jemné. Však zaplaší je slovo Tvoje milé. O rci, že budeš vždy nás milovati! Pak ni tak teskná, ni tak smutna chvíle, jež velí nám dnes Tobě s Bohem dáti. My za Tvou péči Tobě vyprosíme, by tolik štěstí měli Tvoji dnové, co z jara v kraji něžných květů zříme – a každé blaho nové roď a nové! Nuž s Bohem budiž, pěstitelko drahá, a věz, co dítek vedla Tvoje snaha, ty všecky vždy Tě budou milovati a s touhou vroucí Tebe vzpomínati. 29

Kniha Kytice básní příležitostných (1895)
Autor Herma Pilbauerová