IV. Velectěná slečno, drahá učitelko naše!

Herma Pilbauerová

IV.
Velectěná slečno, drahá učitelko naše!
Což jsme se tolik těšily, až jmenin Vašich přijde den, bychom Vám přání zjevily, jež v srdcích našich jako sen, sen dřímá krásný. 33 Těch vroucích slov což bylo tu, co jimi slynul duch i ret – jak keř pln vůně v rozkvětu – my tolik chtěly povědět, co v duši kvetlo. Nuž, jmenin den již kyne nám, již jdeme! – Však – prch’ přání sen, jejž chvějný ret chtěl říci Vám. – Že milujeme, víme jen, Vás neskonale. Zná přání našich srdcí Bůh, byť ret jich nemoh’ povědět, On vyplní, co dítek duch Vám přeje vždy – dá štěstí květ Vám nevadnoucí.

Kniha Kytice básní příležitostných (1895)
Autor Herma Pilbauerová