Zpěv alpských velehor.

Karel Dostál-Lutinov

Tvrdé, příšerně rozbrázděné a nezkrášlené zelení jsou naše hřbety naježené – my Satani jsme vtělení! Sraženi s výšin pro svou pýchu trčíme v zášti hrozivé, stem vodopádů v horském tichu hrčíme hněv a hrozby své. Zdviháme k nebi hroty smělo jak lví spár, ostrý, veliký, jak strašnou pěsť, jak drzé čelo a vyplazujem jazyky. A Perun do nás tluče hromy – však my se mu jen chechceme, my zvyklí jsme už na pohromy a hezkou míru sneseme. A kdyby hrom nás rozbil v kusy, tím větším vzplanem jásotem: Pak lidský červ též zhynout musí, co přilepil se na náš lem! Led vine se kol našich skrání a z ňader našich fučí chlad – my zvykli jsme jen na zoufání a nemůžeme milovat. Po pomstě naše hrdlo práhne, však marné sny a povzdechy – kol hlavy nám jen mračno táhne – milenka prázdné útěchy. Tak rozbrázdění, rozšklebení a v tvrdá pouta skovaní se mračíme do věků vření my zkamenělí satani.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

3. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Per aspera... (Vojtěch Pakosta)
  2. Na Radhošti. (František Táborský)
  3. Ó, HRADY NAŠE TVRDÉ! (František Táborský)
  4. XII. Jaký výkřik burcuje nás ze sna, (Antonín Klášterský)
  5. Z HOŘÍCÍCH ROZVALIN. (František Kvapil)
  6. Skály. (Herma Pilbauerová)
  7. PÍSEŇ HORY (Viktor Dyk)
  8. PÍSEŇ SAMOVRAHA. (Adolf Racek)
  9. JÍZDOU MORAVSKÝM POLEM. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  10. 513. Cherub jeden na křídla mne schytna (Jan Kollár)