Píseň bolesti.

Karel Dostál-Lutinov

Píseň bolesti.
Já jsem, Která jsem. Choť Boha, sestra Smrti, stará jako svět. Jsem všudepřítomná a vševědoucí a vcházím i zamčenou branou. Mé oči jsou ubděny do krvava, šedivá od jíní věků jest má hlava, a nehty mých prstů vyrostly v drápy. Jen volejte, že svět je snem a bájí – můj spár dokáže vám, že žijete vskutku. Jen stvořte království Radosti – já budu tam královnou! Kříž je mé znamení. Za tím odznakem jak povodeň táhnou legie mých harpyí vítězně. A ničím mě nepřemůžeš, leda opět křížem. 24. 11. 1903.
39