XI. Ku pohřbu mládence.
Rychle světa mizí sláva,
Vadne jako polní tráva,
Květ po květu oprší,
Až celý věk vyprší.
Smrt všem jistá kvapí dále,
Nit života trhá stále,
Nedbá na věk, schopnosti,
Ani na stav, hodnosti.
Smrt umrlčí vine věnce
Pro ctné panny a mládence,
S hrůzou všude panuje,
Kořistí a hoduje.
Mládci zde odkvětla krása
Jako parnem letní řása.
Smrt ho šípem ranila,
Krásu jeho pohřbila.
V tváři mladistvého muže
Květlo lilium a růže,
Růžená teď zbledla tvář,
Zhasla zraku jeho zář,zář.
V popel tělo se obrátí,
V zem prach země se navrátí,
V jiný svět se octne duch,
Tam jej soudit bude Bůh.
Bože! posuď skutky jeho
Podle smilování svého,
Vydej ortel milosti,
Promina mu křehkosti.
Až zas přijdeš s hvězdovýše,
Uveď do nebeské říše
Bojovníka věrného,
V pokoj z boje časného.
17