XXIX. Ku pohřbu mužského vůbec.
Život náš jest plavba k hrobu,
Tuhý zápas s vlnami,
Od kolébky až k hřbitovu
Stálý boj s nehodami.
V divoproudném světla moři
Proti síle temnosti
Vesloval jsem v zlaté zoři
K blahoklidné věčnosti.
A ta zoře milostkvělá
Pravé víry Kristově
Mne po moři provázela
Na lodičce Petrově.
V bouřlivé života době
Zarazil jsem kotvici,
Tonul-li jsem v vlném hrobě,
Pán mi podal pravici.
Láska k Bohu, Pánu Kristu
Štít mi v strasti podala,
Mne co učenníka k mistru
K srdci jeho poutala.
V přístav jeden pluje všecko,
Žebrák, rolník, měšťan, král,
Starec, žena, malé děcko,
Svůj by každý podíl vzal.
Břeh naděje v nové vlasti
Krásně se mi zelená,
Tam mne po přestálé strasti
Věčná čeká odměna.
Kriste! pro své drahé rány,
Bolestné umučení,
Přijmi nás v své svaté stány
Po radostném vskříšení.
35