XXVII. Dobré zoufalství.

Václav Pok Poděbradský

XXVII.
Dobré zoufalství.

Vše mě v světě opustilo, jenom vášeň zůstala; aj ty vášni, zlá ty vášni, proč jsi také netáhla? Nechci já tě více znáti, tak mně bude blaze státi; budu tady žíti v klidu a chci – dobře činit lidu. Toť jest moje zoufalství a spolu mé bohatství. Rci teďteď, světesvěte, pravdu jen: budeš se mnou spokojen? 66 OBSAH.
Str. Památce čtyřicátých narozenin Karla Havlíčka dne 30. října 18615 Na rozhraní roku 186½8 Slza Boženě Němcové11 Karlu Havlíčkovi Borovskému13 Vlastenka14 Ku sňatku národovce s vlastenkou20 Kolářská22 Advent25 Píseň českých turnéřů30 Na sklonku roku 186233 Mé blaho35 Při návratu do staroslavné Prahy37 Čechů květ39 Jarní jitro40 Milujme se! (I – XI.)41 Akrostricha (I – VIII.)52–55 Kytka z kopřiv (I – XXVII.)56–66
E: lk + lp; 2002 [67]