Zima v horách.

Rudolf Pokorný

Zima v horách.
Zapadnula víska na dolině – což se jí as stýská v bílém klíně: zlá je zima v horách! Řídké jen a srázné sněhem stezky. Na okénkách mrazné arabesky – zlá je zima v horách. V jizbě začazené louče planou; vichor oknem žene plamen stranou – zlá je zima v horách. [60] Kol teploučké pece za soumraku děvčat kvete přece jako máku – zlá je zima v horách. Zvučné kolovrátky předou tenko nitě i smích sladký na vřetenko – zima opět v horách. Často se však nitky potrhají hochův o povídky, žert neb báji – zima opět v horách. Nejednou je musí navazovat, škádlí-li hoch rusý, líčka schovat – zima opět v horách. Však když kolovrátky vrčet stanou, 61 provodit smí z chatky milovanou: zlá je zima v horách! Vklouznout do komory, zlíbat vlásky – o, ty milé hory! o, ty přástky! Zlá je zima v horách... 62

Kniha Opět na horách (1887)
Autor Rudolf Pokorný