VI. Slyš! cvrček ozývá se od moruše

Rudolf Pokorný

VI.
Slyš! cvrček ozývá se od moruše
Slyš! cvrček ozývá se od moruše
a brhlík hvízdá – A jako z hnízda vzpomínky pěnicemi letí z duše... Já na mech sed’, Ty bylas u mne ještě – v klín sprchnul květ Ti se zlatého deště a tváře zruměnilo štěstí. A nad námi zoravi táhli s jarní věstí. V té sladké chvíli se naše duše spolu zasnoubily.
32