XI. Na jivách jehnědy a na nich pestrý hmyz

Rudolf Pokorný

XI.
Na jivách jehnědy a na nich pestrý hmyz Na jivách jehnědy a na nich pestrý hmyz
kvas slaví královský, o, jenom slyš a viz, jak radostně si bzučí včela, když z úlu přilétá jak střela, jak tučný čmelák provází ji basem a motýlové šumných křídel třasem. Ta jarní hra! Tu od jiv rozletly se pryč a za chvilku jich pln je krásný petrklíč, pak jako sborem táhnou k dřínu a hrají si jak na rodinu, vždyť jedna máť všem život dala stejně: pod srdcem Vesny rostly čarodějně. A člověk hledí na ně v prsou omlazen a stojí dlouho, dlouho jako přimrazen. A na té snítce mezi hmyzy žal jeho, jeho vášeň mizí a poesii plným douškem pije, neb i ten hmyz je Vesny poesie. 37

Kniha S procitlým jarem (1883)
Autor Rudolf Pokorný