Starý lev.

Rudolf Pokorný

Na Bílé Hoře lva nám pochovali, hermelín strhli s posvátného těla, korunu posvěcenou s hlavy sňali a vrahu vtiskli do pustého čela. Po dvě staletí národ mřel a mřel, a přece povstal, přece nedomřel; a světem zavzněl jarobujný zpěv, že znovu povstal národ – starý lev! A národ, který po staletích vstává, ten národ chcete znovu sklátit v hrob? Ten národ, jehož dědictvím je sláva, jenž nezhynul pod hrotem vašich zlob? Či neslyšíte světem zníti zpěv, že k činu vstává opět starý lev? A bude žít. Juž hodina se blíží, kdy svrhne pouta, jež ho drou a tíží, kdy světem zavzní jarobujný zpěv, že v nové slávě kraluje náš lev!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby