Starý lev.
Na Bílé Hoře lva nám pochovali,
hermelín strhli s posvátného těla,
korunu posvěcenou s hlavy sňali
a vrahu vtiskli do pustého čela.
Po dvě staletí národ mřel a mřelmřel,
a přece povstal, přece nedomřel;
a světem zavzněl jarobujný zpěv,
že znovu povstal národ – starý lev!
A národ, který po staletích vstává,
ten národ chcete znovu sklátit v hrob?
Ten národ, jehož dědictvím je sláva,
jenž nezhynul pod hrotem vašich zlob?
Či neslyšíte světem zníti zpěv,
že k činu vstává opět starý lev?
A bude žít. Juž hodina se blíží,
kdy svrhne pouta, jež ho drou a tíží,
kdy světem zavzní jarobujný zpěv,
že v nové slávě kraluje náš lev!
25