Zlatá hodinka.
Hej, ta naše posvícenská
zlatá hodinka:
farář, kantor, sedlák, podruh –
jedna rodinka!
Hospodáři, čeládka,
všecko jako pohádka,
a kde mladé srdce, pučí
růže z poupátka.
Hrajte, hrajte, muzikanti,
dobrý bude zisk:
pan otec mrk na paňmámu,
dupnul si a výsk –
[46]
paňmáma se zapýří – –
„Ej, chléb kouká vikýři:
nic to! – selkoSelko, do kolečka
k svému – rytíři!“
A juž chvátí panímámu,
vznáší ji jak ptáčka,
napřed žene, vrtí, houpá –
ach, ta rejdovačka!
Dupe, tleská, hvízdá, juchá,
z kola honí chasu;
hned má selku kolem hrdla,
a hned kolem pasu.
Pod ruku jí podskakuje,
na podpatku točí,
a ráj mládí ztraceného
oběma zří z očí...
Ej, ta naše posvícenská
zlatá hodinka:
farář, kantor, sedlák, podruh –
jedna rodinka!
47
Kde kdo, děvče k sobě má,
vínko hoří oběma –
líbejte se, švarné děti! –
mou – ta s pentlema...
48