Zlatá hodinka.

Zlatá hodinka.
Hej, ta naše posvícenská zlatá hodinka: farář, kantor, sedlák, podruh – jedna rodinka! Hospodáři, čeládka, všecko jako pohádka, a kde mladé srdce, pučí růže z poupátka. Hrajte, hrajte, muzikanti, dobrý bude zisk: pan otec mrk na paňmámu, dupnul si a výsk – [46] paňmáma se zapýří – – „Ej, chléb kouká vikýři: nic to! – selkoSelko, do kolečka k svému – rytíři!“ A juž chvátí panímámu, vznáší ji jak ptáčka, napřed žene, vrtí, houpá – ach, ta rejdovačka! Dupe, tleská, hvízdá, juchá, z kola honí chasu; hned má selku kolem hrdla, a hned kolem pasu. Pod ruku jí podskakuje, na podpatku točí, a ráj mládí ztraceného oběma zří z očí... Ej, ta naše posvícenská zlatá hodinka: farář, kantor, sedlák, podruh – jedna rodinka! 47 Kde kdo, děvče k sobě má, vínko hoří oběma – líbejte se, švarné děti! – mou – ta s pentlema... 48