VIII.

Rudolf Pokorný

VIII.
Víš-li, duško, víš-li, proč jsi mně tak mila? Veselá tvá mysl se mi zalíbila. S veselostí tvojí dumavosť má sdána: jako by se od hor slunko smálo z rána. Víš-li, zlato, víš-li, proč jsi mně tak milo? Něžné tvoje srdce se mi zalíbilo. S něhou tvého srdce bouřnosť mého spjata: jak kdy horský jarček po lučině chvátá. Víš-li, zorko, víš-li, proč jsi mně tak mila? Slovenčina tvoja sa mi zapáčila: cinkot jejích zvonků v českých zvonů znění: jak by zvonily tvé vlasti na zkříšení... 81